Vděčnost

Máme ji vrozenou nebo se ji musíme naučit?

Vděčnost je dar jenž nám byl každému bez vyjímky dán. Máme ji v genu vrozenou a tak jako na x dalších ne méně skvělých a vyjímečných vlastností a programů jsme i na ni jaksi zapomněli.

Ostatně sami si každý odpovězme na otázku kolikrát za den a za co jsme vděční? Dokážeme to vůbec? Jsme schopni se zastavit a zamyslet se na touto otázkou a následně na ni zareagovat (odpovědět)? Upřímně a pravdivě? Dokážeme to?

A proč bychom vlastně měli být vděční? A za co?

Odpověď máme každý v sobě a nemusíme se ptát vůbec nikoho kolem sebe. Vše je jenom o náhledu na Život. O porozumění jeho křehkosti, pomíjivosti, zranitelnosti. Je to o pokoře a o úctě k Životu a jeho vesmírným zákonům.

Je to položení si otázky –

„Proč jsem vlastně tady na tomto místě, s těmito lidmi a jaký je tu můj úkol“.

Ona totiž není náhoda, že jsem zrovna teď a tady a dělám to, co dělám. Náhody neexistují. Vše je v souladu se vším a je řízeno Vyšší inteligencí.

Víc a víc lidí kolem nás se „probouzí“ a tuto otázku resp. odpověď na ni hledá stále častěji a stále důkladněji. Je to smysl Života. Znát ho, být o něm přesvědčen. Hledat ho…každý z nás HO hledá jinde.

Někdo v zážitcích, někdo v penězích, v pracovním postavení, někdo v moci, někdo v Přírodě, Bohu, Vesmíru, jiný zase v obyčejném každodenním bytí. V tom, že je zdravý, má rodinu, děti…každý TO hledáme a nacházíme jinde a jindy.

A to je to krásné. Vzájemně se můžeme (když budeme chtít) takto obohacovat, inspirovat se a pomáhat si. Pomáhat si k radosti. Pomáhat si k vděčnosti.

K vděčnosti za to, že jsem dnes prožil nezapomenutelné zážitky s vlastními dětmi. Že jsem se dnes naučil více porozumět svým pocitům, které mě během dne zaplňovaly. Za každou myšlenku, která mi vyvstala v mysli. Za každý nádech, kterým jsem byl obdarován, za každý pocit naplnění z dobře vykonané práce. Za každého člověka, kterého jsem dnes potkal a se kterým jsem mohl prohodit pár „bezvýznamných“ slov.

Jsem vděčný za všechno co teď mám, co jsem se naučil, dostal, co jsem prožil. Kým jsem se stal. Za každou chybu kterou jsem udělal a díky které jsem se něco nového naučil. Jsem vděčný za všechny překážky, které jsem doposud překonal a za všechno z celého srdce děkuji!